Rozvoj venkova

Venkov je specifickou částí životního prostoru, kde se prolínají různorodé environmentální, hospodářské a společenské prvky. Dříve byla pro venkov charakteristická zemědělská výroba a lesní hospodářství. S postupujícím technickým pokrokem se však mění podíl zemědělské ekonomiky na celkové hospodářské produkci společnosti, a také klesá počet lidí nezbytných k zajištění dostatečného množství potravin. Uvolňované pracovní síly postupně přecházejí ze zemědělství a lesnictví do sektoru průmyslu či služeb, jejichž produkce rychle narůstá.

V současnosti již většina ekonomicky aktivních obyvatel ve venkovských obcích nepracuje ani v zemědělství, ani v místě svého bydliště. Budoucí význam zemědělství a lesnictví bude vedle tradičního produkčního pilíře pravděpodobně významněji spočívat v oblasti služeb ve prospěch ochrany a tvorby životního prostředí.

Odrazem pestrosti a mnohovrstevnatosti venkovského prostoru je stejně bohatý počet institucí ovlivňujících, rozvíjejících či řešících jednotlivé složky či problémy tohoto prostoru.

Tyto subjekty usilují o rozvoj různých aspektů venkova – o zvýšení kvality života, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj podnikání. Při svých aktivitách využívají širokou škálu nástrojů a směřují na venkov poměrně značné prostředky.

Klíčovou otázkou rozvoje či alespoň stabilizace venkova je pochopení vztahů mezi jeho složkami, tj. poznání relevantních interakcí mezi socioekonomickými podmínkami pro život obyvatel, jejich promítnutím v určité struktuře osídlení, zemědělstvím a lesnictvím jako tradičním hospodářským odvětvím a dalšími odvětvími podnikání ve venkovském prostoru.