Institucionální nástroje

Institucionální nástroje lze chápat jako struktury vzniklé za účelem podpory uplatnění ostatních nástrojů a přímé realizace rozvojových cílů. Jde o tzv. měkkou infrastrukturu. Hlavními nástroji v této kategorii jsou:

  • instituce zabývající se rozvojem příslušné oblasti,
  • struktury spolupráce,
  • struktury managementu (např. regionální management).

Obecně můžeme tuto skupinu dále členit dle míry a podoby formalizace.

Institucionální nástroje vychází ze snahy vytvořit prostředí pro realizaci rozvojových aktivit. Vznik určité struktury umožňuje zmnožení sil jednotlivých účastníků, zastřešení a sladění různorodých činností a společný postup. Vznik institucionálních nástrojů (struktur) je jedním z klíčových projevů spolupráce při rozvoji území. Tento typ nástrojů tedy úzce souvisí s aktéry rozvoje venkova.

Klasickým nástrojem rozvoje venkova v oblasti spolupráce jsou místní akční skupiny, které propojují subjekty z různých sektorů do rozvojového partnerství. Z hlediska jejich fungování je důležitá transparentnost vzniků skupin a struktura členů. V souvislosti s místními akčními skupinami je důležité si uvědomit, že prostředky získané na realizaci Strategického plánu Leader by neměly být jen dalším zdrojem pro dobudovávání obcí, ale měly by sloužit k projektům podněcujícím další rozvoj a nabalujícím na sebe další aktivity.

Potřeba společného postupu a hájení zájmů venkovských obcí se odrazila ve vzniku a dlouholetém úspěšném fungování Spolku pro obnovu venkova ČR. Informační a vzdělanostní aktivity realizují krajská informační střediska. Aktéři rozvoje venkova se postupně začleňují do Celostátní sítě pro venkov ČR. Zdůraznit lze rovněž roli agrárních komor.

 

Regionální management

Regionální management bývá označován1 jako procesní souhra (spolupráci) regionálních aktérů, která umožňuje prosazení rozvojových konceptů, generuje nové projektové myšlenky a vytváří úspěšnou pozici „podnikajícího regionu“ a jeho produktů v meziregionální konkurenci. Podstatná je přitom koordinace jinak nezávislých regionálních aktérů (obcí, měst, soukromých aktérů a jejich zájmových sdružení, intermediárních institucí typu regionálních rozvojových agentur atd.).

Cílem a úkolem regionálního managementu je vedení, utváření a řízení regionu prostřednictvím tržně-ekonomických, plánovacích a politických nástrojů. Regionální management přitom vychází z principů regionálního propojení aktérů (tzv. regionálních sítí) a regionální spolupráce.

Podstatná je přitom koordinace jinak nezávislých regionálních aktérů (obcí, měst, soukromých aktérů a jejich zájmových sdružení, intermediárních institucí typu regionálních rozvojových agentur atd.). Nestačí vytvořit instituci, sdružení apod., ale tento subjekt musí být schopen účinně fungovat. Regionální management je inspirací pro vnitřní fungování jednotlivých struktur a současně pro souhru jednotlivých aktérů mezi sebou.

1 JEŽEK, J.: Regionální management jako nový přístup k regionálnímu rozvoji. In: VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37–47. ISBN 80-210-3888-8.