Finanční nástroje

Z  finančních nástrojů jsou pro rozvoj venkova klíčové granty a dotace, které obecně patří mezi finanční nástroje nejužívanější (v současné realitě až nadužívané). Kapitálové podílnictví se může uplatnit okrajově v různých strukturách spolupráce s cílem rozvíjet určité žádoucí aktivity. Investiční či neinvestiční pobídky a zvýhodněné úvěry či záruky působí na venkovské prostředí nepřímo jako jedny z faktorů ovlivňujících lokalizaci podnikatelských aktivit.

Zemědělství je odvětví národního hospodářství, které je omezeno mnoha zákony a předpisy ČR i EU. Ekonomickou újmu s nimi spojenou se pak snaží podnikům kompenzovat systémem dotací jednak přímo do výroby, jednak na jednotlivé dotační tituly vázané k rozvoji venkova, rozvoji lidských zdrojů, udržování krajiny a další. Venkov a zemědělství jsou podporovány řadou programů ze zdrojů ČR a EU. Finanční podporu ze zdrojů EU mohly české subjekty využívat již před vstupem ČR do Evropské unie, a to z tzv. předvstupních programů. V současném rozpočtovém období EU (2007–2013) mají subjekty v ČR možnost využívat řadu dotačních titulů.

Evropské dotace

Nejvýznamnější evropský dotační program na podporu venkova a zemědělství, který v současnosti existuje, se nazývá Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Tento fond naplňuje výše zmíněný Program rozvoje venkova ČR na roky 2007–2013 prostřednictvím realizací opatření svých jednotlivých os.

Dotační program EAFRD spadá přímo pod Společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Vedle toho ještě existují strukturální fondy EU, které jsou nástrojem pro realizaci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci těchto strukturálních fondů EU je možno získat podporu pro velmi široké spektrum činností, které se týkají přímo či nepřímo rozvoje venkovských oblastí.

Národní dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF)

Jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství působící v rámci tzv. národní pomoci. Cíle podpory v rámci PGRLF se každý rok mění, ale v obecné rovině jsou zaměřeny na investice do zemědělství (úvěry, pojištění…), nákupy půdy, rozvoj lidských zdrojů v zemědělství atd.

Za dobu svého působení v ČR se stal neodmyslitelnou součástí podpor v resortu zemědělství. Zemědělcům pomohl zejména v dobách, kdy bylo nutné zajistit začínajícím subjektům výraznou garanci, aby se pro ně staly úvěry od bank dostupnou formou zajištění zejména rozšířené produkce. V současnosti není již tento fond tak hojně využíván, neboť má v rámci současného systému podpor spíše doplňkové uplatnění. Jeho programy jsou nastaveny tak, aby pokrývaly prostor podpory, do něhož neproudí finance z EU. Programy PGRLF pokračují i po vstupu ČR do EU, a to v rámci systému tzv. Národních podpor, které jsou v souladu s podmínkami Evropské komise.

Národní podpory (tzv. state aid)

Tyto dotační prostředky jsou plně hrazeny ČR, přičemž je pro ně nutno vyjednat povolení ze strany EU (notifikovat jej). Struktura dotačních opatření v rámci této skupiny podpor se s jednotlivými roky značně mění. Např. v roce 2008 byly poskytnuty finanční prostředky na podopatření typu: podpora včelařství, ovocnářství, závlahy na vinících a chmelnicích, školní závody, marketing a propagace na výstavách atd.

Podpora venkova prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR je garantem dotačního programu s názvem Program obnovy venkova. Prostřednictvím Programu obnovy venkova se rozděluji dotace na podporu obnovy a rozvoje venkovských obcí. Příjemci podpory jsou vymezeni a specifikováni pro každý z pěti dotačních titulů zvlášť. Obecně se však jedná o obce (většinou do 3 000 obyv.) či svazky obcí. Program předpokládá participaci obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi. Objem prostředků rozdělovaných v rámci tohoto programu však není příliš velký.

Podpora oživení ve venkovských oblastech probíhá také prostřednictvím soutěže Vesnice roku. Cílem soutěže je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci.

Krajské dotace

V roce 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti Programu obnovy venkova z Ministerstva pro místní rozvoj na jednotlivé kraje. Tím byla dána krajům určitá volnost v zaměření jednotlivých dotací dle jejich aktuální potřeby. Tento dotační program se také v některých krajích přejmenoval na Program rozvoje  (či obnovy) venkova kraje XY.

Krajské programy přímo navazují na státní Program obnovy venkova a mohou mít řadu dotačních titulů různého zaměření. Každý kraj si také vytváří své vlastní podmínky čerpání – hranice velikosti obcí, výše dotace na projekt, tematické zaměření dotačního titulu atd. Z hlediska finanční alokace je situace každý rok velmi proměnlivá (např. roční rozpočet PRV Jihomoravského kraje se v letech 2005–2009 pohyboval v rozmezí 50–75 mil. Kč), ale vždy dosahuje výše několika desítek milionů korun.