Aktéři rozvoje venkova

Klíčovou otázkou regionální politiky je vytvoření základního institucionálního a partnerského rámce. Subjekty, které se podílejí na rozvoji venkova, v obecné rovině odpovídají aktérům regionální politiky. Kromě „klasických“ aktérů, kteří mají nástroje k ovlivnění rozvoje venkova, jsou důležité také jednotlivé sociální skupiny obyvatel, kteří na venkově žijí.

Matice aktérů – prostorová úroveň versus typ sektoru:

 

Klíčovým aktérem na lokální úrovni je obec. Koordinační role obcí ve venkovském prostoru je negativně ovlivněna její roztříštěností – nadměrným počtem převážně malých obcí, k jejichž hlavnímu znevýhodnění patří nedostatek disponibilních finančních prostředků a také špatná dostupnost informací. Pro dosažení žádoucích cílů je (zejména na venkově) podstatná spolupráce obcí. Obce se sdružují nejčastěji formou dobrovolných svazků obcí nebo místních akčních skupin.

Důležitou součástí rozvoje venkovských obcí jsou místní instituce a spolky. Kulturní a společenský život na venkově podporuje stabilitu společenstev a napomáhá nastartovat jejich rozvoj. Důležité je zejména pravidelné setkávání obyvatel a společné řešení problémů, a také zapojení všech skupin obyvatel.

Rozvoj venkova ovlivňuje také přítomnost či nepřítomnost podnikatelských subjektů v obcích. Kromě toho, že podnikatelé vytvářejí pracovní místa pro obyvatele, přispívají také k uspokojování jejich potřeb (zejména podnikatelé ve službách). Ve spolupráci s obcí se často podílejí na údržbě prostředí a krajiny.

Významnou roli hrají také obyvatelé. Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou starousedlíci. Jejich sepětí s daným územím vychází z dlouhodobého působení jejich předků v místě jejich současného trvalého pobytu. Kromě historických kořenů je k danému místu váže často také vlastnictví nemovitostí a chov drobných zvířat. Důvodem přistěhování nových obyvatel do vesnice je nejčastěji potřeba získat vhodné podmínky pro bydlení. Složitá situace mnohdy nastane, když v krátké době získají přistěhovalci výraznou početní převahu a vytvoří uzavřené společenství, ovládnou zastupitelstvo a prosazují své zájmy na úkor ostatních obyvatel vesnice. Rekreanti, chataři a chalupáři se obvykle neradi podílejí na činnosti obce; jen zřídka se účastní společných akcí a odmítají působit v orgánech obce či v zájmových a jiných organizacích. Vlastníci zemědělských velkofarem hospodaří převážně na pozemcích propachtovaných od drobných a středních vlastníků. Nejsou zpravidla zainteresováni na péči o krajinu nebo prostředí v obci.

 

Značný význam pro rozvoj venkova mají nejrůznější zájmové organizace, které většinou působí na národní či krajské úrovni; některé instituce fungují i na úrovni okresů. Dále jsou charakterizovány nejvýznamnější z nich; spektrum institucí ovlivňujících venkov je však mnohem širší.

Agrární komory sdružují většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazují a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje poradenství a informační služby. Její ambicí je být partnerem obcí a všech ostatních subjektů venkovského prostoru.

Na krajské úrovni poskytuje zemědělské informace cílovým skupinám (zemědělští podnikatelé, regionální iniciativy rozvoje venkova, aj.) Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova (KIS). Jeho cílem je napomoci k uplatňování principů společné zemědělské politiky, rozvoji venkova, aplikaci zákonných norem a zásad správné zemědělské praxe a ochraně spotřebitelů formou zlepšení informovanosti cílových skupin.

Posláním Spolku pro obnovu venkova je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. V neposlední řadě pak překonávat úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova.

Kromě Spolku pro obnovu venkova ČR působí i řada dalších neziskových organizací, mezi něž patří Evropské vzdělávací fórum pro rozvoj venkova, Svaz venkovské turistiky, Evropské centrum pro ekoagroturistiku, Svaz marginálních oblastí, Svaz ekologických zemědělců, Škola obnovy venkova, Národní síť MAS ČR a další.

Zájmy místních samospráv na národní i evropské úrovni obhajuje Svaz měst a obcí ČR; pro venkov je relevantní především Komora obcí. Spolu s dalšími asociacemi se snaží ovlivňovat podobu evropské legislativy a politik ve prospěch měst a obcí.

Kraje mají v rozvoji venkova svébytné postavení. Disponují vlastními rozpočtovými prostředky a mají relativní samostatnost v jejich užití. Mohou si vytvářet vlastní krajskou politiku a podpůrné programy. Od roku 2004 disponují prostředky státního Programu obnovy venkova a s jejich využitím vytvářejí nové krajské programy obnovy venkova. Kraje také mohou zakládat své zemědělské nebo regionální útvary a v oblasti rozvoje venkova vykonávají činnosti jak v samostatné (zajišťují výkon státní správy na úseku zemědělství a rozvoje venkova), tak i v přenesené působnosti.

 

Z hlediska resortů je nejvýznamnější ministerstvo zemědělství. Je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu, Státní rostlinolékařskou správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci. Zřizuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Českou akademii zemědělských věd. Dále řídí řadu výzkumných ústavů. Pro usnadnění komunikace s veřejností má MZe 66 regionálních poboček – zemědělských agentur. Pod správu MZe spadají také pozemkové úřady.

Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy zejména ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmů bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví. Spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Zabezpečuje informační a metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Ve vztahu k rozvoji venkova a zemědělství má MMR má ve své gesci také Program obnovy venkova a soutěž Vesnice roku.

Dále se venkova dotýká činnost ministerstva životního prostředí, ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva kultury a dalších.