Aktéři regionální politiky

Klíčovou otázkou regionální politiky je vytvoření základního institucionálního a partnerského rámce. Vedle přímého realizátora opatření regionální politiky je nutné rozlišit a stanovit relevantní aktéry regionálního rozvoje, jejich vzájemné vztahy, práva a povinnosti. Tyto sítě se budou opět lišit dle úrovně pojetí regionální politiky, přičemž se předpokládá jistá prostorové či věcná skladebnost, tj. klíčové subjekty krajské regionální politiky jsou jedněmi z aktérů celostátní regionální politiky. Vzhledem k tomu, že regionální politika se svými dopady a působením odvíjí od situace v obci, je nejvhodnější postupovat při stanovení okruhu aktérů regionálního rozvoje směrem „zdola nahoru“. Pro regionální rozvoj či konkrétně pro řešení disparit je důležité vytvoření flexibilního systému aktérů regionálního rozvoje v závislosti na úrovni a typu řešení. V následujícím textu jsou uvedeny hlavní typy aktérů na základních prostorových úrovních. Je nutné předeslat, že toto členění je spíše orientační a inspirativní a v praxi zejména dynamické. Členění vychází ze „skladebnosti“ aktérů, kdy je možné účinně přímo spolupracovat pouze s určitým počtem subjektů. Je proto nezbytné, aby na vyšších a územně nejednoznačných úrovních existovaly funkční reprezentace jednotlivých typů aktérů.

Aktéři regionálního rozvoje na obecní úrovni

  • Obec.
  • Obcí zřizované organizace (školy, kulturní a sportovní zařízení, aj.).
  • Významní podnikatelé: možná různá kritéria výběru, např. dle počtu zaměstnanců, dle vlivu na krajinu (např. počet ha u zemědělců), klíčovým prvkem však je bezesporu ochota zapojit se do rozvoje obce či regionu.
  • Zájmová sdružení.

Aktéři regionálního rozvoje na mikroregionální úrovni

  • Management svazků obcí.
  • Obce.
  • Místní akční skupiny.

Aktéři regionálního rozvoje na krajské úrovni

  • Kraj.
  • Svazky obcí.
  • Místní akční skupiny.
  • Územní orgány státní správy.
  • Podnikatelská sdružení.
  • Nezisková sdružení.
  • Vysoké školy.

Aktéři regionálního rozvoje na státní úrovni

  • Ministerstvo pro místní rozvoj.
  • Ostatní ministerstva.
  • Kraje.
  • Svaz měst a obcí.
  • Celostátní zájmová uskupení (Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR)

V obecné rovině můžeme z věcného hlediska rozlišit několik typů subjektů podle vztahu k řešenému problému či k připravovanému projektu (Galvasová, I. a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007. s. 45):

  • Podílející se (Shareholders), tj. subjekty, které jsou hlouběji zapojení do procesu řešení či přípravy, podílí se na něm (např. spolupracující obce a podnikatelé),
  • Zainteresovaní (Stakeholders), tj. subjekty, na které bude jistá aktivita působit (např. občané a jejich sdružení, návštěvníci aj.),
  • Dotčení (Placeholders) – myšleno na územním principu, tj. subjekty, v jejichž zájmovém území se aktivita realizuje (např. krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti či národního parku, ministerstvo).

Zařazení subjektů do jedné ze zmíněných skupin není absolutní, nýbrž závisí na tématu či situaci. Dochází také k prolínání jednotlivých pozic. Dále můžeme rozlišit aktéry veřejný sektor, komerční sektor a sektor občanský. Spolupráce aktérů z různých sektorů je motivována zejména jejich rozdílnými předpoklady pro poskytování služeb a tedy vhodností pro výkon jednotlivých společenských úloh. Dochází tak k většímu využití silných stránek a eliminaci stránek slabých. Rozvoj souvisí s možnostmi a „silou“ jednotlivých aktérů. Významní aktéři mají obvykle dostatek kapacit lidských či finančních pro podporu vlastního rozvoje, ostatní subjekty, např. malé obce, neziskové organizace, drobní podnikatelé jsou v řadě oblastí silně limitováni. Pro tyto aktéry se spolupráce stává klíčovou příležitostí pro zlepšení vlastní situace.

S typy a pozicemi aktérů souvisí i jejich možnosti podpory regionálního rozvoje. Můžeme tak rozlišit následující základní typy podpory ze strany vybraných typů aktérů regionálního rozvoje:

  • Přímá podpora - přímá podpora aktéra prostřednictvím zapojení zdrojů, kterými aktér disponuje – zdroje lidské, finanční, materiální.
  • Koordinační role - aktivní přístup ke koordinaci aktivit konkrétních aktérů.
  • Iniciační role – stimulace aktivit konkrétních aktérů včetně podpory.

 

Zpět